Znalost první pomoci a lékárnička při ruce. To by měla být jedna z věcí, se kterou doporučujeme vycházet z bezpečí domova. Nemusí se hned jednat o nutnost zásahu při život ohrožujících stavech (ačkoliv to je to, na co se připravujeme). Ale i nenápadná ranka, kterou neošetříte, nebo přecházená bolest, které nebudete věnovat pozornost, může následně zkomplikovat jinak normální fungování. A lepší, než nosit krycí materiál a prášky po kapsách, je mít pěkně uspořádanou osobní lékárnu. Právě jejím výběrem a obsahem se budeme v tomto článku zabývat. Lékáren je na trhu obrovské množství, a najít tu, která nám bude ve všech směrech vyhovovat, může být docela fuška. Při výběru budeme řešit velikost, zda koupíme vybavenou nebo prázdnou, případně jestli dáme přednost civilnímu či taktickému vzhledu a vnitřnímu uspořádání, atd.
Důležitým kritériem je příležitost, při které budeme lékárnu využívat, protože od toho se bude odvíjet obsah, a následně i velikost. Základem jsou gumové rukavice, poskytující zachránci ochranu před infekcí. Ty se vejdou i do malé klíčenky, a doporučujeme je mít stále při sobě. Tady ale udělám malou výjimku. Když nebudeme mít do čeho je vložit, klidně je dejte do kapsy. Tolik místa nezaberou, a můžou zamezit následným zdravotním komplikacím. Potom už jen přidáváme a přidáváme.
Pokud si chceme co nejvíc ulehčit práci, koupíme lékárnu vybavenou. Obchodů, které je nabízejí, je spousta. Ať už ty se zdravotnickými potřebami, nebo outdoorové, či military obchody. Nevýhodou bývá obsah ne úplně dobré kvality, a nějaká univerzálnost...když to srovnám s oblečením, konfekce neurazí, ale šaty ušité na míru jsou úplně jiné kafe. Stejné je to u lékáren. Proto radíme vycházet z nějakého obsahového základu, a následně si ji dovybavit podle sebe a svých potřeb. Někdy už člověk zjistí, že se mu z lékárny stává i trochu kápézetka. U taktických lékáren, které jsou při koupi už plné, není obava z nekvalitního materiálu na místě. Nicméně chybí tam prostor pro vlastní invenci.
Ještě než lékárnu otevřeme, podíváme se na její obal. Civilní lékárny se ve většině případů vyrábí červené barvě a jsou označené křížem, nebo hvězdou života. Je díky tomu dobře viditelná a odlišná od jiných pouzder, i když ji jen tak hodíte do batohu. A to nejen vámi, ale i cizím člověkem, který by musel v případě nějaké nehody použít vaše vybavení. Obal by měl být nejlépe voděodolný, aby nedošlo k případnému rozmočení materiálu uvnitř. (komu se nikdy nestalo, že se mu vylila lahev do batohu...) Namočení se dá případně zabránit i pořízením vodotěsného obalu typu lodní vak.
Vnitřní konstrukce bývají velmi různorodé a zase závisí na velikosti lékárny. Měli bychom se vyvarovat lékárnám, které nemají moc kapes a pružných úchytů, protože následné hledání v ní bude pro nás o dost obtížnější. Materiál bychom si tedy měli uvnitř kategorizovat, a hlavně ho vždy vrátit tam, odkud jsme ho vzali. Poslední věcí, kterou s lékárnou po naplnění a zavření uděláme, je tzv. shake test - zatřeseme s ní, a po otevření by vše mělo být na svém místě, a ne rozházené.
Velikost lékárny bude záviset na obsahu, využití, i okolních možnostech. Potřebuji jen něco malého do kapsy u bundy? Nebo se chystám na víkendový vandr? Jedu sám, nebo s rodinou? Tady je tedy vidět, že je potřeba myslet na více faktorů. Když nás jede víc, není dobré mít jednu velkou lékárnu pro všechny, protože ta se může zničit/ztratit/zapomenout. Lepší je mít nějakou centrální, a pak pro každého člena výpravy menší, osobní, kterou si zase každý dovybaví podle svých individuálních potřeb. Podíváme se tedy na to, co je potřeba (dle našeho názoru) si do takové osobní lékárničky pořídit jako obecný základ. Samozřejmě lze potom doplňovat podle dané situace, kdy se chystáme lékárnu používat.
osobní lékárna na každodenní nošení
rukavice (2 – 3 páry; nemusí být sterilní, protože jsou určené primárně pro moji ochranu)
nůžky (raději dražší a kvalitnější, aby dokázaly rozstřihnout pevnější materiál; na případné zranění totiž chceme vidět, a při řezání nožem by mohlo dojít k další újmě)
náplasti polštářkové (na drobnější poranění, různé velikosti)
náplast bezpolštářková (na přilepení sterilního čtverce; buď v cívce, nebo Omnifix, která lze nastříhat předem na různé rozměry)
čtverce sterilní (5x5cm nebo 10x10cm)
obvaz (na tlak v ráně při krvácení)
obinadlo elastické (šíře 8-12 cm)
ALU folie
pinzeta
betadine roztok (případně jódové pero – pozor na alergii na jód!)
paralen 500mg
antihistaminika (na lehké alergické reakce)
acylpyrin (pro případ náhlé srdeční příhody)
pro případ výletů ji můžeme doplnit o:
mastný tyl (který se nepřilepí do rány)
roztok na výplach očí
steristrips (na spojení okrajů řezných ran)
kosmetické nůžky (odstřihnutí prasklých puchýřů)
sterilní jehlu (na menší předměty zapíchnuté v kůži)
injekční stříkaču (na vyčistění rány čistou vodou)
druhou ALU-folii (aby do nich šel zabalit celý člověk)
Water Jel (gel na popáleniny),
černé uhlí či Endiaron (průjmy)
hroznový cukr a samozřejmě více obvazového materiálu
Závěrem jedno velké doporučení. Ať už si pořídíte jakoukoliv lékárnu a vybavíte si ji, naučte se s ní pracovat. Navštivte kurz první pomoci, a znalosti z něj pravidelně obnovujte. Máte-li vybavení, které je na obsluhu sice jednoduché, ale potřebuje dril (tady zmíním vojenské pomůcky), kupte si k té co je v lékárně další, se kterou budete cvičit.
Autor: Tomáš Platil
Comments