V létě letošního roku jsem absolvoval privátní týdenní intenzivní soustředění zaměřené na zbraně používané v tradičním ninjutsu. O ninjutsu se amatérsky zajímám již mnoho let, v minulosti jsem absolvoval i nějakou výuku, přesto jsem stále chtěl poznat některé aspekty tohoto tradičního bojového umění přímo od kvalifikovaného zdroje. Domluvil jsem se tedy se svým dlouholetým kamarádem, shihanem Pavlem Slavíkem – hlavním učitelem Bujinkan Dojo Prague, aby pro mne a mého kamaráda Honzu zrealizoval tento specifický soukromý trénink. S Pavlem již nějakou dobu trénuji umění japonského meče školy Nakagawa ryú battójutsu a proto jsem ho poprosil o vhled do problematiky různých zbraní používaných v tradičním ninjutsu.
Během našeho tréninku jsme se tedy zaměřili například na techniky Bójutsu/bojových dovedností s tyčí. Jednalo se o Rokushakubó – šest stop dlouhou tyč, s níž jsme procvičili točení bófuri, te sabaki a formu Gohó. Věnovali jsme se i Jójutsu/bojovému použití střední hole, kde jsme trénovali techniky te sabaki, uchi gata a techniku Júmonji. Dále jsme cvičili bojové dovednosti s japonským kopím/Sójutsu, Yarijutsu. Zde byly na programu techniky bodnutí – tsuki, uchi gata (využití konce ratiště ishizuki pro úder) a technika Shihó waza. Další zbraní byla naginata neboli japonská halapartna. V rámci naginatajutsu jsme procvičovali základní techniky seků omote a ura waza a aplikace techniky Raiko no ken. Součástí tréninků byla samozřejmě i teorie zaměřená na diskuzi o historii, studiu starých manuálů, různých knih či fotografií.
Jeden den jsme se také věnovali házení drobných kovových čepelí – shurikenjutsu. Probrali jsme nejen základní techniky odhození čepele bó-shurikenů Shómen uchi, ale i Gyaku uchi, Age uchi, Ichimonji uchi a Shómen uchi ura. Seznámili jsme se i s tradičním Senban shurikenem školy Togakure ryú. Trénovali jsme i obranu proti shurikenům – Tótoku hyóshi (s mečem) a prosté úhyby těla. Další den byl zasvěcen řetězovým a provazovým zbraním. Cvičili jsme Kusarifundójutsu, neboli bojové použití řetězu se závažím. Jednalo se o techniky – Shiki dori (ukrytí řetězu v dlani), Uchi gata (techniky úderů), Hiraki uke (blok řetězem), technika Oni kudaki zachycení a lámání ruky a aplikace techniky Kóyoku - se zachycením hlavy a následným hozením na zem. Vyzkoušeli jsme si i další zajímavé zbraně – Kusari gamu a Kyoketsu shoge. Zaměřili jsme se na techniky Hachiji furi (točivý pohyb řetězem se závažím), Fundó nage (hození fundo se snahou zasáhnout cíl) a Nawa nage (hození smyčky se zachycením ruky). Poslední den našeho soustředění bylo na programu bojové použití meče ninjů, neboli Shinobigatany a sekací testy tameshigiri. Pavel nám představil shinobigatanu a shikorogatanu, dále nám vysvětlil základní sek Shómen giri a způsob nošení meče u těla. Probrali jsme také Ten no iai (vysvětlení jedné ze základních forem tasení meče), tasení Iai ma-ai s partnerem ve dvojici a techniku Raikó no ken. V rámci tameshigiri jsme sekali namočené smotané rohože tatami omote a to jak s mečem shinobigatanou, tak i s naginatou/halapartnou.
Celé toto soustředění se neslo ve výjimečné atmosféře a naprosto splnilo moje očekávání. Moc děkuji za vysoce profesionální přístup a obrovské množství informací i praktických zkušeností. Pavle ještě jednou – DÍKY!
Autor: Martin Hradecký
Comments